Švédská zkušenost jako inspirace pro český kyberbezpečnostní výzkum
Výzkum kvantových technologií, bezpečnosti umělé inteligence nebo zabezpečené komunikace má společný předpoklad: výsledky musí být možné ověřovat a přenášet do reálného prostředí. Švédsko ukázalo několik způsobů, jak lze dlouhodobě propojovat univerzity, výzkumná pracoviště, technologické firmy a veřejné instituce.
Výzkum jako součást širšího ekosystému
Při debatě o rozvoji kybernetické bezpečnosti se pozornost často soustředí na jednotlivé technologie. Švédská zkušenost ale ukazuje význam prostředí, ve kterém tyto technologie vznikají a následně se ověřují v praxi. Během říjnové mise české delegace do Stockholmu a Linköpingu bylo možné tento princip sledovat v několika různých podobách. Program propojil aktivity univerzit a výzkumných center s národní kybernetickou autoritou, technologickými společnostmi i organizacemi podporujícími transfer znalostí. Právě kontinuita mezi výzkumem, experimentálním ověřováním a praktickým využitím patří k prvkům, které jsou zajímavé i z pohledu české výzkumné komunity.
Kvantové technologie: od laboratoře k infrastruktuře
Dobře je tento přístup vidět na kvantových technologiích. Výzkumná část programu zahrnovala Linköping University, Wallenberg Centre for Quantum Technology a National Quantum Communication Infrastructure Sweden. Pozornost se přitom nesoustředila pouze na samotný výzkum, ale také na propojení kvantové komunikace s optickými sítěmi a praktické ověřování technologií.
Pro kybernetickou bezpečnost je podstatné také spojení několika přístupů. Vedle kvantové distribuce klíčů se řeší postkvantová kryptografie a její implementace do současných aplikací a infrastruktury. Česká strana v této souvislosti využila své zapojení do projektu QARC, který je zaměřený právě na praktickou integraci postkvantových technologií. Budoucí zabezpečení komunikace tak není pouze otázkou vývoje nové kryptografie. Současně jde o infrastrukturu, interoperabilitu, testování a schopnost nové technologie skutečně nasadit.
Podobnou otázku řeší bezpečnost AI
Druhou oblast představuje umělá inteligence. Wallenberg AI, Autonomous Systems and Software Program propojuje výzkum AI, autonomních systémů a softwaru a součástí jednání s českou delegací byla bezpečnost a důvěryhodnost AI i odolnost softwarových systémů. Z pohledu výzkumné spolupráce je zajímavé zejména propojení výzkumných týmů s průmyslovými partnery a práce s mladými výzkumníky. Kybernetická bezpečnost AI se tím posouvá od samostatného výzkumného tématu k otázce, která musí být zahrnuta už do vývoje a následného používání systémů.
Inovační prostředí není jen místo pro startupy
Další rozměr nabídly Linköping Science Park a kyberbezpečnostní klastr Cyberly. Jejich role nespočívá pouze v podpoře jednotlivých firem. Vytvářejí prostředí, ve kterém se mohou potkávat univerzity, technologické společnosti, odborná komunita a veřejný sektor a kde lze hledat partnery pro výzkum i praktické využití jeho výsledků. Pro českou výzkumnou komunitu je tento aspekt možná stejně důležitý jako konkrétní technologie. Mezinárodní spolupráce totiž často nezačíná společným projektem, ale dlouhodobým kontaktem mezi lidmi a institucemi, kteří řeší podobný problém.V rámci programu se delegace setkala také se společnostmi Sectra Communications a link22, které se věnují bezpečným komunikačním a informačním systémům. Poslední den mise pak program doplnilo setkání se zástupci Ericsson, které nabídlo pohled významného technologického hráče v oblasti telekomunikačních sítí.
Od kontaktu ke společnému výzkumu
České a švédské výzkumné prostředí spojuje řada společných témat, od postkvantové kryptografie a kvantové komunikace po bezpečnost AI a bezpečné komunikační technologie. Navázané kontakty nyní vytvářejí prostor pro další odbornou výměnu a rozvoj společných výzkumných aktivit.
Tiskovou zprávu naleznete na webu NÚKIB.